​Dneska mě u snídaně pod pergolou, kam krásně svítilo sluníčko a při pohledu na záplavu voňavých kytek v truhlících zaplavil ohromný pocit vděčnosti a klidu, pocitu, že jsem přesně tam, kde chci být. A že to tak nebylo vždycky, vlastně že to tak nebylo dost dlouhou dobu v mém životě.
A teď je to tady a já se cítím – prostě šťastná.  Protože být šťastná je to jediné, co jsem se rozhodla v životě stíhat. Všechno ostatní se s tím prostě veze tak nějak přirozeně samo. Pocit štěstí a naplnění je totiž nekonečnou studnicí energie. Jak jinak chcete žít?
Každý máme za pocitem štěstí schované jiné věci, ale víte, kolik lidí se nad tím zamýšlí až těsně před smrtí? A jak asi potom stihnou ty všechny věci udělat? Nejspíš nestihnou.
Co jsem musela udělat, abych stihla být co nejvíc dnů až do smrti šťastná?
Umožnit si prožívat místo přežívat.
Jak se to vlastně dělá a jaký je rozdíl v tom, jestli svůj život  PROjdu nebo ho PŘEjdu?
Když ho skutečně projdu, jako bych navštívila každé zákoutí rozkvetlé zahrady, strávím čas s těmi, na kterých mi záleží, prozkoumám všechny možné cesty, jasně - občas ucítím bolest, ale často taky radost z toho, co vidím a zažívám. Když svůj život přejdu, tak všechno krásné a důležité nejspíš zcela minu a můžu jen říct, šla jsem kolem, ale nevím, co je za zdí, já totiž nestíhám.
Můžete se rozhodnout, jestli svůj život PROžijete nebo PŘEžijete. Kdykoli je možné udělat to rozhodnutí, přecvaknout si v hlavě pomyslné tlačítko na modul PROŽÍVÁNÍ a každý den několikrát kontrolovat, zda jste ho zase nevrátili na přežívání, protože nestíháte být šťastní.
A jak to začít prakticky trénovat? Zkuste pro začátek třeba tohle pravidlo:
Mluvte jen o tom, co chcete.
Připadá vám to těžké? Ze začátku možná, ale uvidíte, že vás to brzy začne bavit. Protože to, o čem mluvíte a přemýšlíte, toho dostanete víc.
Chci být zdravý místo  bojím se nemoci
Hledám lásku místo nechci zůstat sám
Pracuji na zlepšení místo nic se mi nedaří
A když narazíte na člověka, který vám bude vnucovat svou negativitu, strach a pochybnosti, přecvakněte se vědomě na modul prožívání a pokračujte dál ve své cestě, na které stíháte být šťastní. Ráda vás na této cestě podpořím.
Vaše Laskavá rebelka Léňa

Nedávno jsme v hovoru o ženských tématech zabrousily na téma  "Je nutné to s chlapama umět?" a to vyvolalo vlnu zajímavých a hlavně velice různorodých reakcí.
 
Pánové prominou, že se tu o ně trošku otřu, jako by to byla chovná zvířátka, ale jinak to nešlo. Musela jsem to prozkoumat. Můj výzkum měl jeden - pro mě celkem překvapivý výstup a to ten, že muži se od žen ochotněji nechají využívat, než otevřeně řídit nebo kontrolovat. A to v krátkodobém styku ( běžné setkání nebo jednání) i dlouhodobých partnerských vztazích. No, skutečně je to tak, každý z nás by mohl ve svém okolí vyjmenovat pár takových případů, kdy se chce přímo křičet- copak on to nevidí??
 
Ale jo, vidí, v extrémních případech oba moc dobře vědí co dělají. On jí dává to, co ona potřebuje. A naopak. Setrvávají ve své hře na Dámu a zachránce.
Ona je prostě dámička, ta která "to" s chlapama umí. Ale taky jí to dost často sakramentsky bolí, protože často si sahá na dno- zažívá  téměř nulovou sebeúctu , kterou dohání úpravami exteriéru, zůstává opuštěná, pokud se to jemu nehodí. 
Výhody, pokud jste extrémní Dámičkou:
Vypadáte krásně a upraveně ) Kdykoli!!! I když jdete s košem k popelnici.
Skoro nikdy neplatíte útratu v restauraci.
On udělá, co vám na očích vidí. A nejen on, i další muži se snaží vám nadbíhat a nejradši by vás ohnuli přes nejbližší zábradlí.
Když vstoupíte do místnosti, upoutáte pozornost.
Připadáte si hezká, většinou.
A co je temnou stránkou 100% Dámičky?
Když se odlíčíte a nemáte načesané vlasy, sama sobě se nelíbíte
Čekáte na něj, až si na vás udělá čas.
Muži se vás neptají na názor, stačí úsměv.
Muži  vás možná opouští po pár schůzkách a prvním sexu.
Zažíváte samotu.
 
A pak tu máme opačný extrém, Amazonku, která chlapy nepotřebuje, protože si přece všechno zařídí sama.
I vy, pokud jste Amazonkou, můžete čerpat výhody tohoto přístupu:
Jste samostatná a celkem sebevědomá.
Všechno si uděláte nebo zařídíte, nejste na nikom závislá.
Připadáte si chytrá a máte přehled.
Lidé (ostatní ženy) vás obdivují, jak vše zvládáte.
Je tu ale i druhá stránka:
Nepřipadáte si až tak atraktivní.
Muži si drží odstup a nechávají vás jednat.
Zažíváte samotu.
 
Přišla jsem na to, proč existuje taková spousta žen hledajících partnera k dlouhodobému vztahu, jimž se nedaří být ve vztazích spokojené. 
Kdysi dávno, když jsme byly ještě holky ,nám někdo ( nevím, kdo, ale kdybych to věděla, nakopla bych ho do zadku) řekl -  přímo nakukal, že si musíme vybrat : buď budeš ta hezká nebo ta chytrá, hotovo.
A v rámci přežití jsme se každá z nás přiklonila k jednomu nebo druhému ( dost často podle toho, co nám říkali tou dobou rodiče...)
Kterou jste si vybraly vy?
Největší průšvih byl ale ten, že v okamžiku přijetí jedné, jsme totálně zavrhly a odsoudily tu druhou (protože to my přece nikdy nebudeme) a totálně si tím zabouchly dveře k fajn vztahům s muži. 
A přitom se jedna od druhé máme co naučit!
 
Důležitá informace pro ženy: Není třeba si vybírat, je třeba integrovat obě - Dámičku i Amazonku tak, abychom si z každé vzaly to nejlepší , co nám a našim vztahům poslouží v daném čase k užitku. 
 
A proč se muži nechají ochotněji využívat než řídit? Vychází to z jejich podstaty, kterou je "konat" a kterou jim zatvrzelé Amazonky berou, raději se nechají všemožně naťukávat, lákat a svádět k činům, než by poslouchali příkazy a oznámení. 
 
Naopak ženskou podstatou je BÝT. A tak, milé dámy, prostě buďte - jakékoli :) 
 
Muži nám totiž na základě našeho výběru dávají, co si svým postojem objednáváme. 
 
Dámičky - neváží si vás, protože příliš dáváte najevo , že bez nich nemůžete žít
Amazonky - nechtějí vás, protože si přece vše umíte zařídit samy - nepotřebujete je
 
Docela se mi líbí inspirace z jednoho ze ženských kruhů, kde padl nápad vybrat si ve svém okolí ženu, která má nebo dělá to, co my  odmítáme a vyvolává to v nás emoce a od té se učit, pozorovat, jestli svůj přístup mohu učinit méně radikálním :)
Na vaše dotazy k tomuto tématu odpovím na svém Facebooku zdarma.
 
Těším se na Vás příště
Vaše laskavá rebelka Léňa

To, čím se živíš, utváří  tvoje  přesvědčení  o tom, kým jsi.
K  velkým tlakům  dochází  třeba v sociálních službách, zdravotnictví,  ale i školství.
Chtěla bych dnes trochu dodat energii lidem, co pracují v těchto a dalších službách. Zvlášť tady je třeba , aby tu pracovali lidé, kteří to dělají  rádi, cítí to jako poslání. Záměr ( to co opravdu cítš, že chceš)a akce ( to co děláš) mají být v souladu. Jakmile začneš dělat věci, které ti nedávají smysl, vytvoříš  si to, co nechceš.
Nechybí nám tu tolik omílané  finance, jako spíš skutečné ocenění tvé práce, pocit smysluplnosti, správnosti bytí přesně tam, kde právě jsi. Mám pro tebe důležitou zprávu: Ta změna nikdy nepřijde zvenku. Můžeš si stokrát denně říkat, že kdyby bylo to a to jinak, cítil by ses líp. Možná ses ale jenom nechal strhnout a nakazit nasraností a bezmocí.
Proč vlastně tuhle práci děláš?
Co by se stalo, kdybys zítra nepřišel do práce, nebo by služba ve které pracuješ , přestala fungovat.?
Když si od srdce odpovíš na tuhle otázku,  najednou to možná uvidíš…protože ty tam chceš být, když paní Novotná bude potřebovat doprovodit do kantýny na kafíčko, nebo si chvilku povídat o tom, jaké měla šaty do tanečních. Možná si nejsi jistý, jestli chceš chybět u toho, když pan František zkusí sám uvařit svůj první guláš nebo si dojde nakoupit.  Protože jsi přesně ten člověk, který chce a dovede podporovat druhé a v tyto chvíle ve svém poslání nacházet smysl a radost , cítit tu energii.
Nejvíc škody napáchá v této práci porovnávání, soupeření,  dokazování  vlastní hodnoty. Možná si umíš představit, že to může fungovat i jinak. Ale tu změnu musíš přinést ty sám do svojí každodenní práce, vlastně do celého přístupu k životu a světu.
Nejdřív se postarej  o sebe – odpočívej, dobře jez, spi.
A pak se zamysli, jak bys to chtěl.  Naší prací přece není posloužit a splnit lidem jejich přání, někomu v našich očích slabšímu jen vylepšit život, naopak, je to vědomé spolutvoření světa, ve kterém má každý člověk svou hodnotu a důležitý životní úkol, může prožívat vlastní zkušenosti a učit se.  V lásce a respektu. Tak to cítím já a tímto jen nabízím úhel pohledu i tobě.
S láskou
Laskavá rebelka Léňa

Nedávno jsem psala o vnitřní navigaci, emočním GPS, které nám spolehlivě radí, jestli jdeme dobře, tedy v souladu s našimi hodnotami a tam, kam chceme. Dělá to celkem jednoduše a to v několika fázích…
Fáze 1. Cítíš se blbě
Fáze   2. Onemocníš nebo máš úraz
Fáze  3. No jo no – umřeš a dáš si to celý znovu
Já to dotáhla před třemi lety v rovině duše skoro do trojky. Takový zkrat. Nechceš nic cítit a tak se prostě emočně vypneš, umtrvíš …. Děje se to proto, aby v tobě konečně umřelo to staré nefunkční myšlení, způsoby přemýšlení, které tě nevedou ke tvým cílům skrze tvé hodnoty, ale úplně jinam  ( dosaď dle libosti kam).  A najednou víš, že prostě musíš udělat  tu změnu.  Já si to namířila pomalu a jistě  do fáze 2a ¾ . Nezastavilo mě, že mi není v tom, co dělám dobře. Nezastavila mě náhlá akutní operace 100 km od domova, kdepak… Pak jsem pocítila  totální vyhoření, odpor , ztrátu smyslu…apatii. Potřebovala jsem se znovu najít, ukotvit…Věděla jsem, že chci pomáhat lidem najít způsob, jak žít a pracovat podle toho, co jim dělá radost a dává smysl. a že k tomu nejdřív přesně musím vědět, kdo jsem  já…
Moje představa o tom, co je v životě úspěchem , se rapidně proměnila. Konečně jsem se na věci dokázala podívat bez strachu a ve světle pravdy svého srdce. A začala hledat radost každý den…a ona tam byla a já tam byla konečně taky…Z tohoto probuzení duše se najednou otevřel čistý záměr… Přicházely odpovědi na otázku  CO TADY NA TOM SVĚTĚ OPRAVDU CHCI DĚLAT A PROČ?
Čím dřív si pravdivě odpovíš na tuhle otázku, tím větší je šance, že se to stane.
Nemusíš čekat jako já, až skoro umřeš nebo onemocníš, stačí poslouchat signály duše, že ti v něčem není dobře a přemýšlet o tom, jak se cítit líp. To je dobrý začátek.
​

Představte si stánek na konci ulice, kde mají výbornou zmrzlinu. Kdykoli dostanete chuť, je pro vás otevřeno a ani nemusíte platit. Skvělé, ne? Po první nesmělé návštěvě a ověření, že to opravdu funguje, tam možná zavítáte každý den.
A přesně takhle jste možná naučili ostatní lidi chodit si k vám pro emoce, jako ke stánku se zmrzlinou zdarma. Existuje skupina lidí, kteří se moc rádi živí emocemi vašeho strachu, viny, nedostatečnosti, ponížení, ale i soucitu. Poznáte je jednoduše: Není vám s nimi dobře. Po kontaktu s nimi jste vyčerpaní a bez energie, něco tu nehraje. Mnoho z vás už to pochopilo, začali jste na sobě pracovat, poznáte tyto narušené osobnosti, ale přesto jsou ve vašem životě dál.
Zopakujme si tedy ještě jednou, jak poznáte kontakt s osobou, která si k vám přišla pro energii skrze vaše emoce:

1. Cítíte se špatně nebo jste zmatení
2. Pociťujete vinu, strach, bezmoc, lítost
3. Ubyla vám energie a radost

A co se s tím dá dělat?

1. Makejte na svém sebevědomí

Je nutné pracovat dál na sebepoznávání a vědomě zavírat stánek s emocemi kdykoli pocítíte nepohodlí v komunikaci s touto osobou. Nejprve je ale třeba upevnit si svůj vnitřní bezpečný prostor, přestat přitahovat predátora tím, že navenek i vnitřně zpochybňujete sami sebe. To vás zbytečně brzdí, a proto si intenzivně hledejte informace, čtěte, učte se, pokud se chcete pohnout z místa efektivněji, vyhledejte třeba podporu u profesionálního kouče, terapeuta, psychologa.

1. Omezte nebo přerušte kontakt

Pokud to je jen trochu možné, řekněte takovým lidem, kteří z vás vysávají emoce a energii sbohem nebo kontakt omezte na minimum. Ne vždy je to možné udělat rychle, ale bude to pro ochranu vaší psychiky třeba. Pokud se pro tento krok rozhodnete, je možné, že vás predátor ještě bude zkoušet kontaktovat, nerad snadno přichází o zdroje emocionální „potravy“.

1. Stanovujte a ukazujte své hranice

Pokud jste nuceni být v kontaktu, jasně vyslovte, kde jsou vaše hranice. Pamatujte, je důležité dát najevo KDE jsou, nevysvětlujte proč.

1. Udržujte spojení s lidmi, se kterými je vám dobře

Nikdy neztraťte spojení s těmi, kteří vás mají rádi a podporují vás, ať už je to rodina, přátelé nebo známí ze společné aktivity, i oni mohou být těmi, kteří vám pomohou udržet si sebevědomí a získat sílu. Přirozená podpora v komunitě vás nenechá padnout a uzavřít se se svými starostmi do sebe.

1. Dávejte odpovědi, ne reakce

Pod vlivem emocí pouze reagujete na podnět, tedy jednáte zrychleně a neuváženě a hlavně – přicházíte tím o energii. Necháváte strhnout svou pozornost k tomu, co chce druhá strana.
Pokud si ale dáte načas a převezmete (začít lze např. třemi vědomými nádechy) odpovědnost za své jednání, máte otěže ve svých rukou a jen vy pak určujete, kolik energie druhé straně věnujete – můžete tedy odpovědět, aniž by vás pohltily emoce a zůstat tak více v klidu.
Těch kroků a možností je mnohem více, důležitý je ten moment, kdy si uvědomíte, jak to už dál nechcete mít a začnete hledat cesty, jak se cítit ve svém životě dobře. Ke každému kroku je třeba promyslet, jak to ve vašem případě uděláte a co k tomu ještě potřebujete vědět, mít nebo pochopit.
Držím vám palce, aby se vám povedlo opět svobodně dýchat a být v pohodě, ať se setkáte v životě s kýmkoli.
Pokud vás zajímají další články a informace Posilovny pro duši, můžete mi dát vědět tady.


Laskavá rebelka Léňa

Představte si svět, ve kterém je každá duše svobodná, cítí se dobře a v souladu. Pluje  životem, prožívá radost a pocit dostatku…takový byl svět totiž stvořen. A k tomu jsme obdrželi nádherný dar, který nám umožňuje cítit i něco dalšího –  vůni, doteky, chutě – naše tělo.
Každá duše má základní potřebu svobody a k ní směřuje. Používá k tomu tu nejlepší vesmírnou navigaci –  cítíme emoce. Každá bytost , i třeba váš pejsek, se pohybuje svobodně ve světě, který zná, který umí zaznamenat a pochopit. A když jí v tom něco brání, necítí se dobře, trpí. Lidská duše, která pochopí, že jejím životním prostorem je vesmír, se tím vydává na novou cestu vývoje, stejně jako potůček, který překoná hráz nebo velký kámen, objevuje další prostor  pro vyjádření  a naplnění své svobody BÝT.
Zkuste se nyní naplnit větou: „Jsem svobodná duše, mohu být, kde chci a dělat cokoli.“
Proč že to nejde? Aha. Nejste o tom přesvědčeni. A co je tedy  vaše realita?
Hromada omezení a tisíc důvodů, proč něco nejde?
Vztahy, které vám nevyhovují a vy jste v nich uvízli jako v pasti?
Neumíte, nemůžete překonat strach?
Nemáte peníze, štěstí, odvahu?
Cítíte se špatně?
Přesto je tu jedna dobrá zpráva: To vše je jen důkazem, že vaše navigace FUNGUJE! A říká vám, že jste od svobody a radosti daleko, nebo že jdete opačným směrem, proti proudu. Tedy, že nejste tam, kde chcete být. Chce vás tím přimět k pohybu, změně myšlení, ale i činů.
Představte si, že jdete na procházku. Chcete dojít na krásnou louku plnou květin , ale spletete směr. Místo toho dojdete do černého lesa, ze kterého máte strach, necítíte se tam vůbec dobře. Sednete si pod jeden ze stromů a začnete křičet a plakat, zlobíte se na ten les, že tam je. Vadí vám každý kořínek a vy se rozhodnete tam počkat, až ten hnusný les zmizí. Na krásnou louku ani nepomyslíte. Je vám čím dál větší zima a začíná se stmívat, stále sedíte a myslíte na to, jakou máte smůlu, litujete, že jste vůbec vyšli na procházku…A jak tam tak sedíte, pomalu začíná noc a vy stále čekáte, až ten les zmizí…Je možné, že už se nikdy nevrátíte domů.
A stejně tak strnule někdy čekáte ve svém životě, až zmizí nebo se změní to, kvůli čemu se necítíte dobře. A čím déle to trvá, tím jsou signály navigace silnější, od špatného pocitu až po fyzické nemoci, úrazy. To vše jsou jen upozornění různé intenzity, že je třeba změnit směr.


Pokud nevíte, kde začít se změnami, zkuste jednoduchou metodu:
Vezměte papír a tužku a zamyslete se nad tím, co vám v současné době ve vašem životě BRÁNÍ BÝT SVOBODNOU DUŠÍ, být tam, kde chcete a dělat cokoli? Zapište si tyto překážky pod sebe.
Poté tyto překážky přeškrtněte a hned vedle zapište, co tam chcete mít místo nich.
Do posledního sloupečku si napište co pocítíte, až nastane ve vaší realitě to, co je zapsáno ve druhém sloupci.
Například:
Bojím se změny               Nacházím odvahu ke změnám             kuráž a sílu
Mám nadváhu         Cítím se dobře ve svém těle             spokojenost, klid                           
Nevěřím si                       Mám zdravou sebedůvěru                    sebevědomí, hodnotu
Oblast vlevo je váš černý les, místo omezení a nesvobody, něco, co nechcete.
Nyní zaměřte svou pozornost na sloupeček uprostřed, to je vaše rozkvetlá louka, to co CHCETE, oblast svobody duše. Od teď zkuste každý den alespoň po dobu jednoho týdne sledovat své myšlenky a slova, v jaké oblasti jste častěji? V myšlení na to co chcete nebo na to, co nechcete, z čeho máte strach? Po týdnu věnujte chvíli přemýšlení, k čemu vás to dovedlo, co jste si uvědomili, co opravdu chcete a potřebujete? Naplánujte si, co dál.
Pamatujte si, VŽDYCKY můžete něco udělat, jen poslouchejte svou vnitřní navigaci a cesta se objeví.
Ráda vás na této cestě doprovodím.
Těším se na Vás příště. Vaše laskavá rebelka Léňa

Tento text vznikl z velké bolesti duše.  Chtěla bych, aby pomohl třeba tobě, která možná žiješ v zahradě šílenství a viny a bojíš se, že tam zůstaneš. Oslovuji ženy, ale jsem si jistá, že se to děje i chlapům, vím, že tam někde jste taky a mé pochopení a podpora patří i vám.  Text je tu také proto, aby dodal světlo do temnějších koutů života, kam se i ty sama bojíš podívat, protože nechceš zahlédnout nejhorší obraz sebe sama, jak se obviňuješ i z toho, cos nikdy neprovedla.
Budu psát o věcech, které se špatně čtou a ještě hůř prožívají a ty si během čtení můžeš uvědomovat a svobodně zkoumat, zda něco z popsaného je součástí i tvého života a zda i ty nežiješ možná nedobrovolně a možná v domnělé bezmocnosti v zahradě šílenství a viny.
Prostě čti a v klidu promýšlej, jestli v mém psaní nacházíš situace, které se ti dějí a které prožíváš den za dnem. Odhalím svět v zahradě, kolem které je někým ve tvém životě vystavěn plot z planěk strachu a beznaděje. Snad ti teď nebo později pomůžu najít tu jednu plaňku s vyrytým nápisem odvaha, abys ji posunula stranou a zahlédla tak na chvilku ten svět za plotem. A až se rozhodneš a budeš připravena, projdeš tou dírou v plotě ven.
Nejdříve je ale potřeba se na tu cestu připravit, poznat ještě více sama sebe a znovu objevit svou sílu a schopnost žít šťastný a spokojený život.
Můžeš si tu přečíst, jak vypadá život s člověkem, který se z milého a okouzlujícího dokáže během vteřiny změnit v magora, taky se dočteš o tom, že s tím můžeš i ty něco udělat a později si třeba zpracuješ si svůj vlastní plán, jak to celé změnit.


Variant magorů, psychopatů a egoušů běhá po světě hodně, existuje ale několik znamení, podle kterých poznáš, že jeden takový exemplář krouží i kolem tebe.
Znamení první – proměna z beránka v ďábla
Ve vaší zahradě (ve společném životě), kde tě má pod kontrolou se z minuty na minutu dokáže proměnit. Je jako hurikán v Karibiku – otázka tedy není  JESTLI, ale KDY udeří, aby všechno přes co proletí,  zničil…


A přitom je někdy tak fajn. Najednou se to ale změní a ty to v tu chvíli možná nechceš vidět, říkáš si, že to musí být náhoda, omyl, jednorázové selhání, tvoje vina.
Není to ani jedno. Prostě jen dostavěl plot od zahrady a klíč schoval hluboko ve své kapse.
Dobrá zpráva je, že máš v záloze tu plaňku s nápisem odvaha, o té on nesmí vědět.


Znamení druhé – tvé sebevědomí mu škodí
Položím ti teď jednu otázku: Jak nyní vypadá tvé sebevědomí? Představ si to třeba na stupnici od 1 do 10 , kde 1 je nejnižší  a 10 vysoké sebevědomí.
 Jaká je tvá aktuální hodnota sebevědomí na této stupnici? Zaznamenej si to zde:
1…………………………………………………………………………………10
Bylo to dříve jinak? Jak?


Vnitřní síla je totiž první silou, o kterou se tě pokusí připravit, protože pak je pro něj všechno mnohem snazší. Stává se to ve chvíli, kdy to nejméně čekáš, často s rozhodnutím založit společně rodinu, pokud jde o partnera, nebo když jsi na něm finančně či jinak závislá. V ten moment začínáš pozorovat první změny chování na hrubé a urážející i ponižující. Jak se srovnat s tím, že jednou jsi kráva a podruhé princezna?
Znamení třetí – vina patří tobě
Asi ti připadá, že dost často můžeš za všechno špatné , chybu a vinu hledá vždy u tebe. Špatně ses podívala, měla nebo neměla jsi koupit rohlíky? Cokoli. Je to jedno. Všechno děláš, abys ho vyprovokovala, jinak by nekřičel, nenadával, nemusel by rozbíjet tu skříň…jen kdyby ses chovala jinak.  On přece za nic nemůže a navíc ani neví, že by něco udělal, nedokáže si připustit a prožít pocit viny, různými způsoby se pak snaží vyvolat vinu v tobě.


Znamení čtvrté – nic není správně
Jak se obvykle cítíš, když máš něco sama udělat? Strach, že to nebude dobře – tedy: podle něj, tě může svazovat dokonce při dělání věcí, které dříve nebyly problém. Pochybuješ už někdy i o tom, jestli ještě umíš správně uvařit brambory nebo vyprat prádlo? Ještě, když ti při tom asistuje pan dokonalý a neustále se vyptává, proč to děláš zrovna tak, a jak on by to udělal lépe, rychleji nebo jinak.
Znamení páté – pozornost a obdiv patří jemu
Chvála a pozornost, to je pro něj něco jako droga, pokud by ses snad někdy dopustila té velké chyby a přijala od kohokoli více chvály než on, zase to bude důvod k výbuchu, řevu nebo rozbité polici. Vlastně ses přistihla, že už ho chválíš sama pořád, preventivně. Co kdyby mu zrovna dnes nic nepřelétlo přes nos a pomohlo to prožít klidný den nebo večer?
Znamení šesté – trest za nemoc nebo slabost
Když ti není dobře, tak přemýšlíš, jak to udělat, aby to nepoznal. Stojí tě to obrovské úsilí, ale v okamžiku, kdy si dovolíš projevit jakoukoli fyzickou slabost, skoro tě nenávidí, opovrhuje tvou slabostí. A když jsi na dně psychicky? Opovržení nemůže být větší. Nic nezvládáš, za nic nestojíš, nikým nejsi! Podívej se na sebe, ty ubohá. Co bys bez něj byla…Možná nejsi normální a měla by ses léčit. A ty mu uvěříš a jeho slova se ti zarývají do mozku jako ostré trny. Zahrada šílenství se ti zdá uzavřená a v okamžiku, kdy najdeš plot, není síly jej jakkoli překonávat. Odevzdaná sedíš uvnitř a někdy ani nenacházíš slzy. “Už nemůžu”, to je jediná myšlenka, která se ti teď vejde do hlavy.
Znamení sedmé – dokonalost a fantazie
Pan dokonalý a bezchybný dokáže hodiny povídat o tom, co kdy dokázal, co se mu povedlo a jak všemu rozumí líp, než ten nebo ten. Někdy si říkáš, proč ti to vypráví s takovým nadšením (ze sebe sama) už potolikáté. Ale raději se tváříš, že tě to zajímá a jak úžasný úspěch to tehdy byl. O tom, že nebýt jeho vlivu a péče o tebe, dodnes bys jedla syrové maso z podlahy a neuměla si zavázat tkaničku u bot –  ještě to tedy neděláš úplně dobře, ale není to nejhorší. Ještě že ho máš!
Znamení osmé – leze, leze po železe…
Když se pro něco rozhodne, tak nepřipouští cestu zpět. Pokud se postavíš do cesty jeho plánům a představám o dokonalém, jím ovládaném světě v zahradě, staneš se v ten moment už jen překážkou, kterou je třeba odstranit nebo alespoň srovnat do latě.
Znamení deváté – odpouštíš mu stále dokola
Sladké řeči, popel na hlavě a sliby, že už nikdy ( i když vlastně vinu nepřizná…ale předstírat a slibovat , v tom je fakt dobrý) . A když k tomu přidá příjemné usmiřování v posteli a fůru keců, jak to od teď bude vše jiné, má tě zase v hrsti.
Znamení desáté – kdo je tady blázen?
Občas přemýšlíš o tom, že bys někomu svěřila, co prožíváš. Jenže strach a stud tě zastaví a na otázku jak se máš odpovídáš : Jo ,všechno  v pohodě… ale pravda je taková, že cítíš, že v pohodě není vůbec  NIC.
Pochybuješ o tom, jestli se to vůbec děje… už tolikrát ti řekl, že to TY jsi šílená a nenormální, že už tomu začínáš věřit…co když s tebou opravdu není něco v pořádku?
Znamení jedenácté – jsi jen jeho
Stále pod kontrolou. Už mu hlásíš raději všechny své plány a možná i to, že jdeš do vedlejšího pokoje a proč, co tam budeš dělat, jak dlouho a další podrobnosti. Stejně se tě na to bude ptát. Kamarádi, rodina a další lidé, kteří byli dřív součástí tvého života tě mohou vidět stále méně, hlásíš každou návštěvu a schůzku, podrobný výslech nebo uražené mlčení potom už bereš jako normální věc.
Pokud si v textu našla i toho svého psychopata a je vcelku jedno jestli je to tvůj partner, rodič, kolega nebo šéf v práci, říkáš si, že třeba není možné vůbec nic dělat, jenom to ustát a vydržet.
Ale možná můžeš udělat pro sebe ještě něco navíc. Nějak líp pochopit, co se to vlastně děje a proč. Najít svůj vnitřní bod jistoty, kdo jsi a co chceš, dát dohromady kousky své duše, které sis někde poschovávala, aby je nenašel.


 Bude to chtít odvahu a čas
 Ode dneška už tedy víš, že někde jsou lidé, kteří dobře ví, co tvůj egouš – psychopat dokáže, protože v tom mají utopený i kus svýho vlastního života. Že ti můžou poskytnout informace a podporu k tomu dát se dohromady a změnit svůj život k lepšímu, neprožívat stejným způsobem tyhle situace, který nemáš pod kontrolou a který ničí tvoje sebevědomí a tím tě tlačí ke dnu.
Prvním krokem je teď získat co nejvíc informací a podpory
 Tím se můžeš postupně dostat ke své vnitřní síle, osvobodit se od viny a začít pracovat na zlepšení svého života.
Pokud chceš dostávat další informace, videa a články na tohle téma, můžeš mi zavolat nebo napsat SMS na tel.  604261239 nebo napiš email: [email protected]

​Pocit vlastní hodnoty, že k něčemu jsme. Kde ale vzít a  nekrást...
V prvním díle jsem slíbila pokračovat ve své zpovědi o tom, jaké jsem udělala největší chyby v cestě za sebevědomím a vnitřním klidem. Ta další se týkala právě pocitů, že nejsem k ničemu, že nemám pro tento svět žádnou hodnotu.
 
Když se řekne slovo hodnota, okamžitě mi naskočí další slovo - a to je HODNOCENÍ. Ve vztahu k člověku je to podle mě vždycky destruktivní proces, nebo minimálně takový, který nepomáhá. Ani ve vztahu sama k sobě.
 
 
 
 
Vyslovením jakéhokoli hodnocení (platí to dokonce i pro kladné) totiž dodáváme energii kódu přesvědčení - říkáme o druhém jaký JE, ale to my ve skutečnosti nemůžeme vědět - jde pouze o naše vnitřní vnímání. Když hodnotíme, vychází naše slova z oblasti EGA a promlouvá k EGU druhého - vytváří falešné pocity nadřazenosti nebo méněcennosti. Věřte mi, že falešné jsou.
 
Vzpomněli byste si, když zalovíte ve svém dětství - kdy a kde jste zažili hodnocení druhými poprvé?
 
Jaká je emoce, která předané informace provázela?
 
A zkuste si teď vzpomenout -  kdy se vám to dělo naposled v nedávné době? A stejně tak si vybavte tu emoci.
 
Dobře své emoce prozkoumejte. Kam až nás jsou schopné dostat, co vše se v nás děje, když nám někdo oznámí, jací JSME a my netušíme, že jde o falešnou zprávu... 
 
A ještě jedna otázka: Kdy jste naposledy někoho hodnotili vy sami, co jste říkali druhému člověku o svých přesvědčeních? Jakou emoci jste prožívali jako hodnotitelé?
 
Emoce hodnoceného mě dostávaly do kolen, a tak se zrodila moje chyba č. 2: Abych dodala hodnotu sama sobě, chtěla jsem si ji nějak zasloužit u ostatních.
 
Aby mě hodnotili kladně. Předpokládala jsem, že to bude fungovat, když se přece tak snažím všem vyhovět. Pořád jsem sledovala, co bych na sobě ještě mohla změnit a opravit. Uzavřela jsem sama sebe v kleci nejistoty, zda vše dělám správně.
 
A pak mi to najednou docvaklo - proč čekám, že mě budou pořád všichni hodnotit? No - protože jim to uvnitř své hlavy dělám taky a pořád!
 
Chtěla jsem to změnit a zkusit, co se stane, když si to v hlavě srovnám tak, abych s hodnocením ve své mysli dokázala přestat...
Abych si pro začátek nenaložila příliš těžký úkol, fáze první byla o pouhém pozorování, kdy se mi to děje v průběhu dne (tedy že mi hlavou víří myšlenky z oblasti EGA o druhých lidech, které potkávám).
Postupně, když jsem na tyhle myšlenky začala číhat, tak najednou přicházely méně často. Mohla jsem tedy postoupit do fáze druhé - přijetí a úsměv ,v hlavě jen myšlenka na radost ze setkání. Nastalo obrovské uvolnění a já si uvědomila, že už vůbec nemám strach, jak mě lidé hodnotí, protože už jsem to od nich zkrátka vůbec neočekávala, bylo mi to tak JEDNO, jak jen je to možné -  v pozitivním slova smyslu, tak hezky jedno.
Tohle jednoduché cvičení mysli mi udělalo v životě prostor myslet na jiné věci, prožívat každý den kousek radosti z obyčejného (nebo neobyčejného?) bytí sama sebou - a to stačí.
 
V příštím díle se podíváme na mojí třetí největší chybu, mezi tím se uvidíme na osobních konzultacích, inspirativních setkáních a také na Facebooku Laskavé rebelky, kde se můžete podělit o své zkušenosti, také vám ráda odpovím na vaše otázky k tématům osobního rozvoje a podpory sebevědomí.
 
Vaše Laskavá rebelka Léňa
 
 

​Sebevědomí a vnitřní klid. Poslední dobou se s tímhle tématem doslova roztrhl pytel. Transformační energie v uplynulých měsících nemilosrdně boří všechno, na čem jsme doteď stavěli své jistoty i nejistoty a přesvědčení. Pak třeba stačí jeden jediný den, někdy i pár minut a bum... všechno je jinak, vnější svět najednou dělá něco úplně jiného, než známe, lidi v našem životě (světe div se) si dělají co chtějí a my ztrácíme půdu pod nohama.
Jenomže proč? Protože nestojíme dost pevně na své vlastní půdě, protože se necítíme dost silní na to, abychom vše zvládli, ustáli. Hledáme marně sami v sobě a v návalu strachu najednou ve všem to zmatku nenacházíme uvnitř sebe nic, co by alespoň naznačovalo víru v dobrý konec.  A to všechno jenom proto, že jsme své sebevědomí ve starém světě energií 3D postavili na špatných základech. 
Uvedu první ze tří nejčastějších chybných základů, na kterém jsem kdysi v době duchovního bezvědomí stavěla i já, dnes už chápu, proč to nemohlo fungovat a co dělat místo toho.
 
1.CHYBA:  Na prvním místě se zabývat povrchem
Jestli jste si mysleli, že tohle neděláte, zkusme si to trochu prozkoumat.
 
Vezměte si čistý papír a napište tak, jak vás budou odpovědi napadat jako první, necenzurujte se, jen prostě pište, co vás jako první napadá.
 
a) Pokud vidíte něco, s čím jste na sobě nespokojeni -  napište to sem.
 
b) Vzpomeňte si, jakým způsobem každou tu věc řešíte ( zakrýváte, odstraňujete?) Pokud neřešíte vůbec, dejte křížek a napište si, proč to neřešíte.
 
c) Podtrhněte v seznamu ty chyby, které jste našli na svém těle nebo vzhledu.
 
d) Kolik průměrně měsíčně investujete do úprav na vašem těle nebo vzhledu? Počítejte vše od make-upu, přes holení až po kadeřnici nebo kosmetičku, nehty, solárium nebo třeba permanentku na cvičení  - prostě vše, co má vylepšit váš fyzický vzhled.
 
e) Zakroužkujte ty chyby, které jste našli jinde než na těle - čeho se týkají? Vašeho chování, myšlení, vztahů, návyků?   Jak je nejčastěji řešíte? Opět se zamyslete, zda je zakrýváte, odstraňujete nebo neřešíte vůbec.
 
Zamyslete se nad tím, které z nich vám nejvíce vadí, překážejí v dobrém pocitu? Jsou to ty, které aktivně řešíte a do kterých investujete čas a peníze? 
 
Ve fyzické rovině je možné, dostupné a běžné cokoli spravit, vylepšit, a proto se k tomu tak často a pravidelně obrátíme a hlavně - je to rychle vidět, že ano? Je to taková náplast. Funguje jen na chvilku.
Ale duše zůstává fakt dost často na huntě. Stačí, když srovnáte čas a finanční prostředky věnované na obrodu a vylepšení tělesné schránky s péčí o zvýšení spokojenosti vnitřní.
Transformace to nyní účinně očišťuje, urychluje, a usiluje o vyrovnání energií. Tisíci způsoby nám dává najevo, abychom se také podívali dovnitř. A začali o svou duši pečovat pravidelně.
 
Mojí osobní cestou, když jsem zjistila, že zvenku to vylepšovat vážně nestačí a sebejistota získaná úpravou fasády se udržela vždy jen na chvíli, se stalo rozhodnutí být skutečně dobrým člověkem, kultivovat svou duši. Tak po té cestě jdu a mezi námi - od té doby mám stále menší starosti a vydání s těmi vylepšováky z venku :)
 
Když se stanete( nebo stáváte) dobrým člověkem, znamená to (viděno mýma očima), že trvale pracujete na své laskavosti, pravdivosti, respektu, podpoře nejen k druhým, ale zároveň k sobě samým, znamená to, že přesně víte  kým jste ( a dokonce stejně dobře, kým nejste), nebo po tom intenzivně pátráte a co je pro vás v životě důležité. Lidem, kteří jsou na to připravení, můžu pomoci nastartovat jejich vlastní cestu.
 
Pokračovat budeme příštím článkem, kde odhalím další chybu, které jsem se dopouštěla na cestě k vnitřní síle a sebevědomí .
 
Na vaše dotazy k tomuto tématu odpovím na svém Facebooku zdarma.
 
Těším se na Vás příště
Vaše laskavá rebelka Léňa